Kafkův proces aneb ProMoPro

Představte si třídu na střední škole, která organizuje maturitní večírek. Ozvučení na večírek sežene profesorův oblíbenec, třísní šprt, ale je tak nesmyslně předražené, že to všechny naštve a připadají si okradeni. Profesor rozhodne, že musí věc vyšetřit, protože podvádět se nesmí. Musí padnout vysoká pokuta, aby se to neopakovalo. A tak musí celá třída zaplatit nesmyslnou sumu ještě jednou, zatímco profesorův oblíbenec a jeho kamarád, kteří třídu okradli, se radují, jak všechny ošulili. Zdá se vám to absurdní? Ano, nemýlíte se. Přesně tak to ale chodí i v české realitě.

Ano, kdyby byl první apríl, bylo by to všechno jasné. Další podařený vtípek o českém absurdistánu. No, apríl sice je, ale ne první, takže vtip to nejspíš nebude. Jestli si z nás ovšem nedělá šoufky nejmenovaný soudce. Ten totiž nedávno udělil rekordní pokutu za předraženou zakázku pro neslavně proslulou firmu ProMoPro, která za kosmickou sumu 525 milionů korun zajistila ozvučení zasedání politiků u příležitosti českého předsednictví EU. Pak se přišlo na to, že zakázka mohla stát nejvíc 137 milionů, víc ani korunu. Zakázky byla tedy předražená bratru o 388 milionů korun. Pro politiky pakatel.

Soud nyní vyměřil za tento neuvěřitelný šlendrián sankce ve výši 551 milionů korun.
 To, že je pokuta vyšší, než cena zakázky samotné, je úplně v pořádku. Když někdo něco ukradne nebo zpronevěří, ať platí nebo klidně bručí. Jenomže pes je zakopaný v tom, že sankce nebyla udělena konkrétnímu člověku, který by měl nést zodpovědnost, ale instituci – Úřadu vlády, kde už dnes sedí úplně jiní lidé, než tehdy. Ale o ně taky nejde.

Jde o to, že soud udělil pokutu instituci, která je placená z peněz daňových poplatníků, tedy nás všech. To znamená, že nejdříve nás okradli zkorumpovaní politici a úředníci, když vyplatili svým kamarádíčkům zvukařům nesmyslně vysokou částku. Z našich peněz samozřejmě. No a soud to teď napravil tím, že dá pokutu úřadu, kterou zase zaplatíme my.

To ale ještě nic není. Za kauzu bylo obžalováno 12 lidí. Všichni jsou podřízení tehdejšího vicepremiéra Alexandra Vondry, který byl za přípravu českého předsednictví odpovědný a měl zakázku na starosti. 12 lidí se třese, jestli je zavřou, Alexandr V. je vysmátý. Asi sedí ve svém zaslouženě postaveném paláci a čte Kafku. Na dotaz České televize, co na to všechno říká, totiž napsal SMS, že se necítí vinen, protože smlouvu nepodepsal. A že mu výše pokuty přijde absurdní.

Že vám to hlava nebere? Ani mně ne. To už není obyčejný začarovaný kruh, to je kruh zakletý kafkovskou absurditou. Systém, kde politici kradou a občané to potom vždycky zaplatí ze svého, zatímco se zloději smějí, to už připomíná spíše než realitu přízračný děj neexistujícího absurdního románu, který by Franz Kafka napsal, kdyby dnes vstal z mrtvých. Upřímně řečeno, ani bych mu to nepřál. Za života si užil absurdity až dost.